Věděli jste, že je v Praze fotbalový klub, jehož hráči a personál pocházejí z více než padesáti různých zemí? Jmenuje se Prague Raptors a právě hledá nové domácí hřiště. Čí to byl nápad udělat symbolem tohoto klubu raptora? A jak se jim daří v klasické české „pralesní“ lize? Šlo jim o víc než jen o to udělat si po zápase žízeň na vyhlášené české pivo? Na to vše jsme se zeptali prezidenta tohoto zajímavého projektu – Daza Mosse.
Zdravím, Dazi. Mohl byste sám sebe i Prague Raptors nějak představit?
Určitě. Pocházím z anglického Leedsu a přes Londýn a Barcelonu jsem se dostal až sem. Mám českou manželku Petru a poté, co se nám narodilo druhé dítě (Maya) a dostali jsme pracovní nabídku v Praze, tak nám dávalo smysl, abychom byli blíže rodině – i když opustit španělské pláže nebylo vůbec snadné.
S Raptors to pak byla spíše náhoda – můj syn, Lukas, kterému bylo tehdy pět let, se mě při sledování fotbalového zápasu doma u mé matky zeptal, proč nemáme žádný fotbalový tým. Začali jsme se o tom spolu bavit a chtěl, abychom se jmenovali Raptors, protože má rád Jurský park. Zároveň chtěl, abychom hráli v modré, což je jeho oblíbená barva. Fandíme navíc Leedsu United, takže já jsem chtěl hrát v bílé. Máme tedy alespoň bílé kraťasy.
Poté se nám v Praze podařilo najít hodně lidí, kteří chtěli za někoho začít hrát nebo měli problém si nějaký tým najít, takže náš klub rychle rostl a jen několik měsíců po tom prvotním nápadu jsme dali dohromady mužský i ženský tým.
Prague Raptors disponují také ženským týmem
Doslechli jsme se, že hledáte nové domácí hřiště. Kde v současnosti hrajete?
Hrajeme na hřišti FC Zličín, kde to máme moc rádi, protože nás lidi, co to tam vedou, skvěle přijali. To stejné platí pro jejich hráče i personál. Pro úroveň, na které hrajeme, mají navíc vynikající zázemí.
Na jednu stranu tedy na to stěhování nespěcháme, protože to tam máme opravdu rádi, na druhou stranu ale víme, že pokud se chceme dál rozvíjet, tak se bohužel budeme muset přesunout jinam. Z toho důvodu bychom rádi našli nějaké staré a nepoužívané hřiště nebo nějaký pozemek, který bychom si mohli postupně předělat podle našich představ a pak se tam přestěhovat.
Na vašich webových stránkách stojí: „Náš klub je velice rozmanitý – hráči, trenéři i personál jsou čtyřiceti různých národností, včetně expatů i Čechů. Vítáme personál i podporu od každé etnicity, víry, pohlaví nebo sexuální orientace.“ Kolik lidí je tedy součástí vašeho klubu? A kolika různých pohlaví? 🙂
Poté, co jsme založili akademii, máme těch národností už lehce přes padesát, takže to číslo bychom měli ještě upravit. Jinak ty zmíněné věci nejsou ničím výjimečným, většina klubů také přijme každého, jen jsme chtěli, aby to už nyní bylo výraznou součástí našich hodnot a už to tak navždy zůstalo. S tím pak přichází výzva najít způsoby, jak doopravdy pomoct. Sleduji přitom třeba kluby jako FC St. Pauli, které v boji s diskriminací odvádí skrze svou platformu úžasnou práci.
To nás inspiruje k tomu, abychom se pokusili o něco podobného, a i když rozhodně nemáme tak početnou fanouškovskou základnu, pořád se můžeme alespoň snažit. Několik věcí už se nám povedlo uskutečnit, jako například speciální „duhový“ dres, který jsme vytvořili společně s našimi přáteli z organizace Football v Homophobia. Ten jsme následně prodali lidem v několika zemích a veškeré výtěžky šly na charitu.
Prague Raptors spustili i zbrusu novou akademii – Micro Raptors. Uvádíte, že: „Naším cílem je vzdělávat a inspirovat novou generaci mladých hráčů.“ Jak toho chcete dosáhnout? A jaké jsou hodnoty vašeho klubu?
Vyznáváme několik základních hodnot, které se soustřeďují na rozmanitost, vzdělání, společenskou odpovědnost, inovaci, respekt a energii. Pro naši akademii je klíčové, abychom děti naučili kromě hraní fotbalu i to, jak respektovat jejich spoluhráče a soupeře. Fotbal navíc dokáže naučit děti i to, jak se chovat mimo hřiště.
Pokud jde o náš způsob hry, tak naši filozofii vybudoval hlavní trenér mužského týmu, Jon Davies. Jde o fotbal hraný ve vysokém tempu s presinkem a chceme, aby se stejný styl fotbalu učily i naše děti. Zároveň to zapadá do naší spolupráce s Leedsem United, který hraje podobným stylem a pro mužstva všech věkových skupin také uplatňuje tu stejnou filozofii.
Když se budeme bavit o tom, jak ke hře přistupujeme, tak chceme děti naučit, že nemají simulovat nebo se hádat s rozhodčími. Samozřejmě to není vždy jednoduché a lhal bych, kdybych řekl, že se to při našich zápasech nikdy neděje, klíčem je ale uznat, že je to špatně a snažit se to potlačit.
Raptors nedávno spustili novou akademii
Jak je na tom váš ženský tým? Jaké jsou jeho cíle pro nadcházející sezony? A sledujete ženský fotbal v Česku?
Náš ženský tým pro mě znamená opravdu hodně. Založit tým žen bylo už v našich původních plánech, ale mysleli jsme si, že k tomu dojde až po dvou letech. Potkal jsem ale jednu belgickou hráčku, která se přestěhovala do Prahy – byla to Sacha Vanderveken – a ta chtěla, abychom s tím začali hned. Naštěstí měla pravdu a rychle jsme našli skvělé fotbalistky, které jsou u nás dodnes. U ženského týmu je hledání hráček samozřejmě mnohem těžší, ale i to se podle mě mění, protože přibývá dívek, které hrají mládežnický fotbal, takže v dalších letech se to snad zlepší.
Ženská fotbalová liga je v Česku docela malá, my působíme ve čtvrté nejvyšší soutěži a už jsme hráli proti některým opravdu velkým klubům, takže tím jsem to začal i sledovat. Nejlepší ženské týmy Slavie a Sparty podle mě celý tento sport skvěle propagují. K tomu pomáhají i jejich výkony v Evropě, kde nastupují proti velkoklubům z celého kontinentu. Je také skvělé, že sem top týmy přivádějí i zahraniční fotbalistky, jako například Američanky, takže hráčky se pak naučí různé styly hry.
Tuto sezonu předčasně ukončil koronavirus, ale po výhře 4-1 na hřišti Bohemians jsme se nacházeli na slibné pozici blízko špičce tabulky. Naším cílem pro příští sezonu je tak samozřejmě postup. Očekáváme, že poté se ta úroveň jistě ztíží, ale cílíme na to posouvat se pořád dál. Někdy to půjde rychle a někdy to bude po malých krůčcích. Klíčové ale je, abychom byli na každou příležitost připraveni a flexibilně na ni reagovali.
Raptors nedávno oznámili partnerství se slavným anglickým klubem Leedsem United. Jak k tomu došlo? Můžete nám o této spolupráci prozradit více?
Jsme teprve mladý klub, takže z tohoto spojení jsme velice nadšení. To partnerství bude hodně flexibilní, protože musíme teprve zjistit, jak to v této části světa funguje s fotbalovým vzděláváním a jaká bude odezva na to, co může Leeds United nabídnout skrze svůj vzdělávací projekt. Letos v létě jsme například chtěli uspořádat dvoutýdenní fotbalovou akademii s trenéry z Leedsu United a z jejich partnerského klubu Sheffield FC, kteří by tady v Praze trénovali děti od šesti do osmnácti let. To ale koronavirus bohužel pozastavil. V budoucnosti spolu budeme také spolupracovat na vzdělávání trenérů. Oba tyto projekty přitom nemusí být jen pro Raptors, ale i pro lidi a kluby z celého města. My bychom jim to jen pomohli zprostředkovat.
S růstem naší akademie plánujeme nabídnout díky partnerství s Leedsem vzdělání šestnácti až osmnáctiletým hráčům. Šlo by o mix online a klasického vzdělávání, které by se netýkalo jen fotbalu, ale i mnoha dalším předmětů. Tak daleko jsme se ale samozřejmě ještě nedostali, protože naše akademie se v současnosti zaměřuje na děti ve věku čtyř až deseti let. Abychom se v tomto mohli posunout dál, tak budeme potřebovat právě to nové hřiště.
Jaké máte s Prague Raptors plány na dalších pět let? Bude o vašem týmu ještě více slyšet?
Snad o nás bude slyšet čím dál více. Naším cílem je zkrátka jít pořád dopředu. Je nám samozřejmě jasné, že čím výš se dostaneme, tím těžší utkání nás čekají, což už jsme poznali, když jsme hráli proti týmům z lepších soutěží. V poháru se náš mužský ani ženský tým zatím nedostal přes první kolo, ale naši hráči se neustále učí a zlepšují. Věřím, že nadále budou na hřišti odevzdávat maximum, což je to jediné, co po nich můžeme chtít. Poté uvidíme, kam až nás to dostane.
Opravdový klíč k našemu pokroku a udržitelnosti je ale naše akademie. Cílíme na to, abychom si postupem času vychovávali své vlastní hráče a nemuseli tak v každém přestupovém období hledat nové posily. Bylo by úžasné kdybychom za těch pět let měli akademii pro všechny věkové kategorie, ve které by se kluci i dívky bavili fotbalem a zároveň se u toho učili náš styl hry. To je pro klub s našimi prostředky sice smělý cíl, ale ne nemožný.
Jak jste se vypořádali s pandemií koronaviru? Chyběl vám už fotbal? A vrátíte se brzy zase na hřiště?
Pro některé jedince v našem klubu to bylo velice náročné. Někteří naši hráči nebo personál pocházejí ze zemí, které tato situace těžce zasáhla, takže pro některé to bylo obtížnější. Ovlivnilo to náš život i v tom smyslu, že někteří lidé přišli o práci nebo se dostali do problémů, tak jako to je u všech ostatních skupin lidí. Zároveň ale lidé opravdu drželi spolu a vidím, že se navzájem hodně podporují.
Fotbal nám všem samozřejmě hodně chyběl. S tréninkem jsme začali minulý týden, a i když to byla zvláštní zkušenost, tak je skvělé být zpátky. Teď je klíčové, aby to nikdo nepodcenil, snad ale vše půjde současným směrem a brzy se vrátíme do normálu. Příští týden také znovu začíná fungovat naše akademie, na což se opravdu moc těším. V tomto ohledu jsme teprve na začátku cesty, ale snad se nám přes léto přihlásí více dětí a uděláme v tom našem pětiletém plánu velký krok dopředu.
Mockrát vám děkujeme a přejeme hodně štěstí!
Díky za váš čas a za pomoc na naší cestě.
Daz Moss – Prague Raptors Football Club
Celý rozhovor v originále najdete pod tímto odkazem.