I atletika už se probudila z koronavirové letargie a Praha se mimo jiné chystá na oblíbený Memoriál Josefa Odložila na Julisce, i když tentokrát bez diváků. Jak velký dopad bude mít současná situace na českou atletiku? Je v Praze dostatečný prostor pro výchovu budoucích atletů? A co dělají sportovci v době karantény? Na to nám odpovídala dnes již bývalá sedmibojařka, medailistka z halového mistrovství Evropy a rodačka z Prahy – Klánovic: Eliška Klučinová.
Zdravíme, Eliško. Začneme s trochu jiným tématem než je atletika. Loni jste byla ambasadorem závodu Klánovický terénní půlmaraton, respektive jste ho pro běžce odstartovala. Máte k běhu a běžeckým závodům blízko? A budete u letošního startu ve vašich rodných Klánovicích?
Jako malá jsem s běžeckými závody začínala. Ale moc ráda jsem přešla na sedmiboj… Když jsem ještě musela běhat v rámci tréninku na 800 m, tak jsem běhání moc nemusela, teď, když už nemusím, chodím běhat pravidelně a baví mě to. Pokud budu moci, na závod do Klánovic se přijdu podívat a jestli se dostanu do formy, možná i poběžím.
Přejdeme k atletice. Stejně jako všechny ostatní sporty i atletiku zastavila pandemie koronaviru. Co jste říkala na první projekt Českého atletického svazu po pauze s názvem „Spolu na startu“, do kterého se zapojilo 173 oddílů napříč celou republikou? Překvapil vás někdo svojí formou po období bez soutěžního sportu?
Tento projekt jsem sledovala, je úžasné, že se něco podobného zvládlo uspořádat. Umím si představit, jaké to je pro všechny sportovce, když se jim odložila olympiáda. Atletům se odsunulo i mistrovství Evropy a nikdo netuší, na jaký vrchol se mají připravit. Je pak hodně těžké hledat motivaci k tréninku. Svou formou mě potěšila především Bára Špotáková, ale hezké výkony předvedli i třeba Nikola Ogrodníková, Lada Vondrovová, Kuba Vadlejch nebo Tomáš Staněk.
Jak velký dopad bude mít současná situace na českou atletiku? Bude například odložená Olympiáda v Tokiu velký problém v přípravě atletů, kteří ladili formu na toto léto?
Samozřejmě je to vrchol, ke kterému měl směřovat několikaletý trénink, takže posun spoustě sportovcům nemusí vyhovovat. Naopak věřím, že mladším atletům rok tréninku navíc může prospět. Jen doufám, že příští rok už olympiáda opravdu proběhne.
Vidíte na obzoru nějakou „novou Klučinovou“? Jaký je vlastně teď výhled pro český sedmiboj, potažmo pětiboj do budoucna? Budeme mít na příštích ME či MS v této disciplíně komu fandit?
Fandit můžeme již nyní Katce Cachové, určitě bude útočit i na můj český rekord. Mezi mladšími vidím potenciál například v Janě Novotné.
Jak trávili atleti dlouhé období v karanténě? Máte nějaké zprávy od svých kolegů a bývalých parťáků?
Snažili se trénovat, jak to jen šlo. Museli se vrátit z tréninkových kempů dříve a tu dřinu odpracovat tady v té zimě. Ti šťastnější mohli na stadion, ostatní běhali v lese a posilovali na zahradě nebo na chatě. Některým se nevyhnula ani dvoutýdenní karanténa. Všichni si zaslouží obdiv.
Pocházíte z okraje Prahy, kde jste také s atletikou začínala. Mohla byste srovnat podmínky pro děti se sportovními ambicemi v hlavním městě a jeho okolí s jinými metropolemi, se kterými jste se za svou kariéru setkala? Je v Praze vhodné prostředí pro trénink a výchovu nových atletů?
Myslím, že v Praze máme optimální podmínky. Jen v zimě nastává trochu problém, kdy se trénink přesouvá pod střechu a na pražské dvě haly je trochu přetlak.
Zkraje příštího týdne se (tentokrát bez diváků) uskuteční Memoriál Josefa Odložila. Jak na tento mítink vzpomínáte? Líbila se vám atmosféra a výhled na pražské Julisce?
Je to pěkný mítink, už jako maličká jsem tam obdivovala světové atlety. To mě samozřejmě nenapadlo, že bych tam jednou mohla startovat i já. Výhled samozřejmě krásný, jen škoda, že tam letos diváci nemohou.
Na závěr se vraťme k vaší disciplíně – sedmiboji. Která z disciplín (běh na 100 metrů překážek, skok do výšky, vrh koulí, běh na 200 metrů, skok daleký, hod oštěpem, běh na 800 metrů, pozn. red.) vám byla osobně nejbližší? A co byste poradila mladým čtenářům či jejich rodičům před jejich prvním atletickým tréninkem?
Nejvíce mě bavila výška, je to taková dramatická a technicky krásná disciplína, ale vlastně mě bavili všechny techniky. Začínajícím atletům bych poradila, aby si pořídili dobré boty a aby si uvědomili, že sport se dělá hlavně pro zábavu.
Eliška Klučinová (* 14. dubna 1988, Praha) je bývalá česká vícebojařka, kariéru ukončila v 31 letech z důvodu opakujících se zdravotních potíží. Má stříbro z juniorského ME 2007 a bronz z halového ME 2015. Drží český rekord v sedmiboji (6 460 bodů) i halovém pětiboji (4 687). Žije se svým přítelem a umělcem Pokáčem (vlastním jménem Jan Pokorný), se kterým si již také zahrála ve videoklipu.