Na lyže se poprvé postavily ve čtyřech letech, přitom by klidně mohly brázdit divoké peřeje, stejně jako jejich rodiče. Táta Stanislav dokonce dvakrát reprezentoval Česko na olympijských hrách – v Pekingu i v Londýně dojel pátý. Kateřina a Lucie Ježkovy jezdí odmala na chalupu do Harrachova, a právě tam se alpskému lyžování začaly věnovat.
Původně si rodiče pro své dcery vyhlédli oddíl běžeckého lyžování. Tam je tehdy ale odmítli, protože se jim holky zdály ještě moc malé. Místo toho jim doporučili alpské disciplíny.
A zdá se, že to byla šťastná volba! Kateřina s Lucii u alpských disciplín zůstaly a sbírají úspěchy. Z toho, že se na letošní ODM kvalifikovaly obě, mají radost. „Jsem ale ráda, že soutěžíme každá v jiné kategorii,“ říká Lucie. Ta si z Olympiády dětí a mládeže v Královéhradeckém kraji odváží 12. a 6. místo, Kateřina vybojovala 13. příčku v obřím slalomu.
Když jedna závodí, druhá ji podporuje. Na otázku, která z nich je lepší, mají obě jasnou odpověď: „Ségra!“ Kateřina říká, že se její sestra v závodech pravidelně umisťuje na vysokých příčkách, Lucie si naopak stojí za tím, že v rámci své kategorie je určitě lepší Kateřina.
V čem se ještě obě nadějné lyžařky shodnou? Například v přístupu ke sportu. „Společné máme to, že chceme být nejlepší a hodně pro to dřeme,“ líčí Lucie, starší ze sester Ježkových. A jsou také v něčem rozdílné? Jasně, třeba v lyžařském postoji – ten totiž prý mají úplně jiný. „Lišíme se i povahou. Já mám radši okolo sebe jen pár známých lidí, zatímco ségra je taková otevřenější,“ líčí Kateřina. Lucie přikyvuje a s úsměvem dodává: „Ale obě jsme moc fajn.“